Plemena

Anglický plnokrevník

    Anglický plnokrevník je nejrychlejší a nejcennější plemeno na světě. Je to kůň pocházející z Anglie o kohoutkové výšce kolem 170 cm. Je známý svou bojovou, odvážnou a aktivní povahou. Vzhledově je plnokrevník ušlechtilý, silný, svalnatý a elegantně stavěný kůň. Hlavu má ušlechtilou s rovným profilem. Dlouhý krk přechází ve výrazný kohoutek. Hřbet je kratší s dobře stavěnou, silnou zádí. Pod jemnou kůží jsou dobře vidět cévy.
    Anglický plnokrevník se pro svůj rychlý trysk nejvíce uplatňuje v dostihovém sportu.Uplatnění ale najde i v drezuře, skocích a při lovu.
    Zakladatelé chovu anglického plnokrevníka (17. a 18. století) byli tři hřebci arabského původu: Byerey Turk, Darley Arabian a Godolphin Barb. Tito tři hřebci byli kříženi s domácími dostihovými klisnami. Kůň se může nazývat plnokrevník pouze tehdy, pokud všichni jeho předkové pocházejí z koní, kteří jsou zapsáni v hlavní plemenné knize v Anglii.
    Anglický plmokrevník se používá všude na světě ke zlepšení a zušlechťování různých plemen koní.

Arabský plnokrevník     Arabský plnokrevník je poměrně malý kůň (140 až 150 cm) pocházející z Egypta a okolí Východu. Je velice inteligentní, vytrvalý, s ohnivým temperamentem. Hlava je nejnápadnějším znakem Araba. Je poměrně krátká, široká v čele a úzká v nosní partii. Nozdry jsou široké, jemné a citlivé. Profil hlavy je konkávní. Hlava je díky této linii příkladem takzvané štičí hlavy. Jeho malé a špičaté uši se skoro dotýkají. Arab má zvláště krásné oči. R. S. Semmerhays napsal, že oči araba musí být: " hluboké, tmavé barvy, u klisen velmi oduševnělé, u hřebce vynikají živostí a neobyčně vyzývavou hrdostí". Jiným významným znakem je mitbah, místo, kde je hlava zavěšena na krku. Vazba hlavy a krku je obloukovitá a čím větší oblouk je, tím více je hlava ve všech směrech pohyblivější. Tělo má kompaktní, hřbet krátký a záď dlouhou a rovnou. Nohy jsou zbaveny vad dlouholetým šlechtěním. Žíně ocasu a hříva se nikdy neprotrhávají ani nepřistřihují. Za pohybu nese kůň ohon vysoko, oblouhovitě zdvižený. Arabi jsou nejčastěji běloši, ale objevují se i ryzáci a hnědáci. Vraná barva je vzácnější. Bíle odznaky jsou časté.
    Arabský plnokrevník je velmi elegantní jezdecký kůň a také výborný dostihový kůň. Využívá se také k zušlechťování jiných plemen. Z araba vznikl anglický plnokrevník.
    O existenci tohoto plemene víme už více než 5 tisíc let. V tvrdých podmínkách pouště se plemeno staletí vyvíjelo, a proto je dnes odolný a vytrvalý. Arabský plnokrevník se považuji za nejneobyčejnější, nejčistší a nejstarší plemeno světa.

Fríský kůň     Fríský kůň je 155 až 165 cm vysoký kůň pocházející z Nizozemí z provincie Friesland. Je krotký, energický, ochotný, pracovitý, věrný a citlivý. Frís je elegantní vraník s bohatou hřívou a ocasem. Bíle odznaky nejsou povoleny. Pouze malá hvězdička se může tolerovat. Má jemnou hlavu, dlouhý, vzpřímený a krásně klenutý krk. Nohy má kratší s bohatým rousem na spěnkách. Nápadné je držení těla.
    Frísani se využívají jako kočároví koně, ale jsou také vhodní pro vysokou drezurní školu. V klusu je kůň nápadný vysokou kolenní akcí.
    Fríský kůň je staré plemeno, které bylo používáno již před 3000 lety ve Starém Římě. Mechanizace zemědělství zapříčinila, že byl fríský kůň téměř vyhuben. Založení plemenné knihy v roce 1879 ho však zachránilo.

Andaluský kůň Moderní andaluský kůň je asi 150 až 160 cm vysoký a pochází ze Španělska. Andaluský kůň má velkolepý vzhled a i když není rychlý, je živý a výkonný. Andalusan je poctivý, hrdý, inteligentní s ohnivým temperamentem. Má ušlechtilou hlavu s mírným klabonosem. Velké oči jsou plné výrazu. Dále má dlouhou vlnitou hřívu a ocas, malé uši a výrazné osvalení. Kohoutek má nízký a kulatý tak jako záď. Ohon bývá nízko nasazený. Končetiny jsou kratší a silné. Žíně ocasu i hřívy jsou vlnité a hedvábně jemné.
Andalusan je výborný drezůrní kůň. Populární je jako cirkusový kůň.
Pohyb má velmi vznosný, chody jsou málo prostorné, ale pravidelné s vysokou akcí.

Lipický kůň     Lipický kůň je 157 až 160 cm vysoký kůň. Nejčastější zbarvení je bílé, ale objevují se i hnědáci a vraníci. Lipicán je inteligentní, učenlivý, hodný a ukázněný kůň. Má výraznou hlavu s mírně klabonosým profilem. Krk má poměrně vysoko nasazený, nepříliš dlouhý a silný. Postava s kulatou zádí a širokými plecemi je příkladným vyobrazením síly. Bohatý ocas má dobře nasazený a nohy má krátké a silné s malými kopyty.
    Lipicáni se využívají především ve vysoké škole španělské ve Vídni. Dík své povaze a krásnému klusu jsou předurčeni pro drezuru.
    Chov lipicánů založil roku 1580 arcivévoda Karel II. Plemeno bylo pojmenováno podle města Lipica ( Slovinsko), kde byl založen hřebčín pro chov tohoto plemene.
    Pro lipicána je typický především pružný klus s vysokou akcí, a proto je také vhodný pro vysokou školu.
    Jean- Pierre Veyres, známý chovatel lipicánů, s oblibou říká: " Lipicán je kůň velmi ´lidský´. Je to kůň, kterému musíte před začátkem tykání velmi, velmi dlouho vykat".

Hannoverský kůň

    Hannoverský kůň je velmi známý kůň pocházející z Německa. Je vysoký od 160 do 175 cm a většinou je ryzí, ale objevují se i vraníci, hnědáci a poměrně málo bělouši. Hannover má většinou dobrosrdečnou povahu a klidný temperament. Hannoverský kůň je velký, impozantní a nepříliš ušlechtilou, ale sympatickou hlavou. Krk má dlouhý a dobře osvalený stejně jako hřbet. Je to kůň masivní. Dlouhý, široký s pevnou kostrou. Jeho silné nohy mají někdy poněkud malá kopyta. Ocas nese vysoko.
    Hannoverský kůň je jeden z nejlepších derezurních a skokových koní. Je ideálním jezdeckým koněm pro různá odvětví jezdeckého sportu.
    Hannoverský kůň je velmi kvalitní. Vznikl v 18. století z koní mecklenburských, holštýnských a anglického plnokrevníka. Jeho chov je dnes viceméně státní záležitostí. V Hannoveru je chov koní s počtem 16000 chovných klisen největší na světě.
    Hannover má prostorný krok, energický klus a pružný cval. Hannoverský kůň má též skokové schopnosti. Všechny chody jsou velice přesné.

Oldenburský kůň     Oldenburský kůň je 165 až 175 cm vysoký kůň, pocházející z Německa. Je přátelský a energický s vynikajícím temperamentem. Původně to byli jen hnědáci, černí hnědáci a vraníci, ale dnes se objevují i ryzáci. Klabonosou hlavu má napojenou na mohutný krk. Tělo je velké a silné. Záď je dobře osvalená, hřbet bývá měkčí. Moderní oldenburský kůň je mohutný, ale ušlechtilý jezdecký kůň.
    Dříve se choval jako kočárový kůň, ale křížením s plnokrevníky, hannovery a holštýnskými koňmi se změnil ve všestraného jezdeckého koně. Je to vynikající skokan.
    Toto plemeno vzniklo v 17. století jako kočárový kůň, ale později prošlo mnoha změnami a stalo se z něj moderní jezdecké plemeno. I když je mohutnější, jeho výkonnost tím nijak neztrácí.

Český teplokrevník     Český teplokrevník je 163 až 168 cm vysoký kůň pocházející z České republiky. Český teplokrevník má dobrou povahu, je vytrvalý, skromný a poměrně nanáročný. Má hezkou hlavu s rovným profilem. Trup má mohutně stavěný, široký rovný hřbet je delší a hrudník je dostatečně hluboký. Záď má dobře osvalenou a někdy působí robustním dojmem. Nohy má silný a korektní s malými pěkně tvarovynými kopyty.
    Český teplokrevník se využívá všestraně. Dobře skáče, ale zvládá také nižší drezuru. Nejčastěji se využívá na jízdárnách jako školní kůň.
    Původní populace českého teplokrevníka se dnes zušlechťuje, aby více vyhovovala požadavkům sportovního ježdění.

Bavorský teplokrevník     Bavorský teplokrevník není z německých plemen koní nejznámější, ale patří k nejstarším. Je to kůň o kohoutkové výšce do 162,5 cm. Má hezkou, živou hlavu a velkou hloubku hrudníku. Je silně stavěný a má pevné kosti. Nejvíce se klade důraz na temperament a výkony chovných zvířat jsou pečlivě sledovány. Typická je ryzá barva.
    Bavorský teplokrevník je vhodný pro drezurní a skokové soutěže, a to i na mezinárodní úrovni. Méně vhodný je na cross-country.
    Bavorský teplokrevník vznikl z rottalerského koně křížením z anglickými koňmi, clevelandskými hnědáky a normanskými koby. Později s přikřížil i oldenburský kůň a vznikl tak základ na moderního, živějšího sportovního koně.

Kladrubský kůň     Kladrubský kůň pochází z České Republiky a měří od 165 do 180 cm. Je to luxusní karosiér s klidnou a přátelskou povahou. Má typickou klabonosou hlavu. Krk má vysoko nasazný, hřbet je měkký s nevýrazným kohoutkem. Záď je široká a krátká, s vysoko neseným ocasem. Silné nohy má zakončeny velkými a pevnými kopyty. Kladrubáci jsou buť bílý nabo černí. Chody má málo prostorné, ale velmi vznosné s vysokou akcí. Majestátný pohyb nejlépe vyniká v klusu. Cval má poněkud těžkopádný.
    Kladrubský kůň se využívá jako luxusní kočárový kůń nebo jako těžší jezdecký kůň. Je chráněn jako kulturní památka.
    Chov kladrubských koní se čítá od roku 1572 a později byl povýšen na dvorní hřebčín. Bělouši se dnes chovají v Kladrubech nad Labem a vraníci ve Slatiňanech.

Quarter horse

    Quarter, neboli americký kovbojský kůň je první čistě americké plemeno. Je vysoký od 145 do 160 cm. Hlavu má malou, širokou v čele a v čelistech. Oči má velké a výrazné. Záď je silná a dobře osvalená. Nohy má dobře stavěné a silné. Všechny nesmíšené barvy jsou povoleny. Všeobecně mají quarteři vynikající povahu a jsou nadprůměrně inteligentní. Snadno se s nimi zachází, dobře se učí a jsou spolehliví.
    Quarter horse je vynikající westernový kůň, protože je rychlý, má dobrou rovnováhu a je obratný. Dovede bleskurychle zrychlit, změnit směr nebo zastavit.
    V Americe v minulosti nebyly dlouhé cesty, ani závodiště, a tak se závodilo na krátkých tratích ve vesnicích. Trať obvykle měřila čtvrt míle (quarter = čtvrt). Kůň musel dosáhnout maximální rychlost na krátké vzdálenosti. V těchto závodech vynikali hlavně tito koně, a tak dostali jméno čtvrtkař (quarter).

Shirský kůň     Shirský kůň je považován za nejlepšího tažného koně. Tento 172 až 200 cm vysoký kůň pochází z Anglie. Obvykle jsou to vraníci, hnědáci a bělouši s velkými odznaky. Váha tohoto kolosu se pohybeje okolo 1200 kg. Shir má klabonosou hlavu s širokým čelem. Nohy mají pevné a zdravé s dlohými hedvábnými rousy. Shirští koně mají všechny vlastnosti chladnokrevných koní ještě zdůrazněny.
    V minulosti se tento kůň využíval jako tažný kůň v zemědělstvý a také jako pivovarský kůň. V součastnosti se využívá při různých show, kde se předvádí v tradičním postroji s ozdobami.
    Shirský kůň je potomkem tažného anglického koně takzvaného Old English Black, který byl největší plemeno středověku.

Berberský kůň     Berber je společně s Arabem plemenem, které stálo u zrodu evropských a amerických plemen koní. Berber má, na rozdíl od Araba, rovnou hlavu těžší stavbu těla. Hřbet má kratší. Záď mívá užší s nízko nasazeným ocasem. Krk má dlouhý a elegantně klenutý. Nohy má dlouhé a šlachovité s malými a tvrdými kopyty.
    Dnes se využívá jako elegantní jezdecký kůň. Je velmi vytrvalý, nenáročný, živý a dokáže na kratší vzdálenosti cestovat velice rychle.
    Berbeři byli do Evropy dovezeni ze Severní afriky. V Anglii se využili k chovu dostihových koní.

Islandský kůň     Tento pony vysoký do 140 cm je původem z Islandu. Jsou to většinou ryzáci se světlou hřívou, hnědáci, vraníci, bělouši a někdy i strakáči. Má poměrně těžkou hlavu s malými ušními boltci. Trup má zavalitý a nohy má krátké. Hřívu a ocas má bujnou. Je přátelský, odvážný a spolehlivý. Nápadné jsou jeho chody tolt a mimochod. Tolt je rychlý čtyřdobý mimochod, pohyb mezi krokem a klusem. Islandský kůň má tedy pět základních chodů. Pohyb má velmi jistý i ve velmi těžko schůdném terénu.
    Pro svou vytrvalost se využívá jako horský jezdecký kůň nebo soumar, protože zvládá bez problémů tvrdé podmínky.
    Islandský pony pozdě dospívá, a tak se může obsedat až po pátém roku života, ale na druhou stranu vydrží vykonný do pozdního věku.

ZPĚT